Rubriky
Vermikompostování Videokontext

Časosběr – 50 dní porovnání 3 druhů žížal ve vermikulturách

Dnešní Videokontext je z youtube kanálu A V. Uvažoval jsem, že sám začnu časosběrná videa natáčet, ale tenhle kanál je dostatečnou zásobárnou. K videím přidávám faktické informace a zajímavá pozorování ze života žížal.

  • Jedná sek o 50ti denní časosběr.
  • Snímek pořízen každé 2 minuty. Následně 5x zrychleno pro zkrácení z 20min na 4min.
  • Startovací podmínky: 100 kokonů od každého druhu

0:05 Hned v úvodu si všimněme, jaké velké množství krmiva bylo připraveno. A to žížaly ještě nejsou ani vylíhnuté z kokonů. Většina potravy je hnědá – uhlíkatá. V čechách se často mluví o překrmení žížal. Tohle je přímý protipříklad, že i ve velkém množství odpadu to může fungovat.

0:10 Na skle je vidět opar. Počítal bych, že akvárko bude umístěné v pokojové teplotě (v chladu by se voda vysrážela ještě daleko více). Toto je ideální vlhkost: všechno, co v kompostéru je, je vlhké, ale žádní voda nikde nestéká.

0:20 Nad vrstvou novin se rozrůstá plíseň. Zejména v pravé části je to vidět přímo na skle. Toto je množství plísně, které v sobě má každý vermikompostér a ničemu nevadí. Také je znát, jak plíseň napadá primárně zelenou – dusíkatou hmotu. Přidáním uhlíkaté hmoty plíseň zpomalujeme. Jinak je vidět, jak vlhkost postupně klesá.

1:06 První krmení po 14ti dnech. Žížaly sežraly už všechno zelené. Během dalších 3 dnů, budou vidět dva úkazy: 1) vlhkost z přidaného zeleného odpadu postupuje do vrstvy pod ním, tedy čerstvý odpad přidává vlhkost, 2) zelený odpad na vrchu kompostu rychle plesniví.

1:40 Přidání rozdrcených skořápek ve 21 dni videa ukazuje, na jak jemnou drť je potřeba vaječné skořápky rozdrtit. Tato granualita je ideální, cokoli většího nevypadá ve výsledném kompostu dobře a můžete se o to i pořezat.

1:45 Suché listí je vedle pilin/hoblin (z masivního nelepeného dřeva) jeden z nejlepších zdrojů uhlíkatého odpadu.

2:00 Zavlažování ledem – tato technika se používá jen pro efekt v časosběrných videích. V domácích podmínkách používáme rozprašovač. Autor zavlažuje jen 20. a 40. den videa. Na pohled mi kompost přijde spíše sušší a osobně bych zavlažoval i 10. a 30. týden.

2:15 V tuhle chvíli byla přidána vařená rýže a minimálně ještě týden tam zůstane. Nevím, jestli je to sůl, či co žížaly odrazuje. Nahoře na zelené ploše okurkových slupek můžeme vidět hemžení bílých teček – chvostoskoků. Myslím, že než žížaly, tak spíše právě chvostoskoci se o rýži nakonec postarají.

2:50 Várka “zeleného” krmení byla přikryta “hnědým” odpadem, v tomto případě kokosovým vláknem. Tři věci pomohly tomu, že krmení nezačalo plesnivět:
1) ve vermikompostéru je dostatek žížal a plíseň prostě prohrála závod o žrádlo,
2) žížaly nerady lezou na povrch hlíny (je tam světlo.. a sucho.. a vůbec) – zakrytí dávky krmení “hnědou” vrstvou jim vůbec umožní odpad sežrat,
3) hnědý odpad na vrchu omezil přístup vzduchu, který plísním vyhovuje více a zamezil přísunu dalších spór plísní.

Suma suma, toto je skvělá technika: Přikrývání zeleného odpadu hnědým pomáhá žížalám, pomáhá proti muškám i proti případnému zápachu a kompost na pohled působí estetičtěji.

Neodpustím si podotknout, že nejsem zastáncem kupování kokosových vláken ani jako podestýlku ani na přikrývání odpadu. Ať už kvůli dovážení přes půl světa, nebo proto, že se v něm může vyskytovat větší množství soli (kokosová vlákna je třeba odsolovat a někdy se to zkrátka nepovede; zmiňováno například zde). Zrecyklujte síťku od brambor, naberte do ní suché listí a je vyřešeno.

3:15 Tady je krásně vidět, jak se žížaly (i chumel chvostoskoků ) drží ve vrstvě cca 2cm pod povrchem a ven se jim nechce ani při dalším krmení.

3:50 Žížaly se ke konci videa přemisťují na dno vermikompostéru, přestože žrádlo (rajčatové listy a chlupy z kukuřice) je nahoře. Nic z toho, co bylo přidáno, by jim nemělo vadit. Myslím, že ve spodní části je zkrátka nejlepší vlhkost a taky se tam mezitím (tedy za těch cca 50 dnů) dostatečně rozložil uhlíkatý odpad, který je pro ně teď už dobře konzumovatelný. Ledaže…

3:56 V levé horní části, přímo na skle zemřela žížalka. Můžete zde krásně vidět, co se v takovém případě stane (a k čemu jsou ve vermíku chvostoskoci). Spoiler alert – od jejího úhynu do zmizení beze stopy to trvá ani ne půlden. V čase 4:05 se totéž stalo ve stejné výšce v pravé části.

Toto množství úhynu není nijak vysoké, ale děje se v podezřele krátkém čase. O jeho důvodu můžeme pouze spekulovat, a proto jsem položil dotaz přímo pod video. Uvidíme, co na to autor.

Samotné porovnání žravosti různých druhů žížal mi, přiznám se, nijak zajímavé nepřišlo. Možnost vidět jejich chování v takovém detailu.. to už je jiná.

Druhy žížal v tomto videu

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *