Rubriky
Permakultura Videokontext

Johnson-Su Kompostovací Bioreaktor

Kompostovací systém, udržovaný bez přehazování, pouze udržováním vlhkosti, produkující houbami dominovaný kompost s vysokou mírou mikrobiální diverzity. To je Kompostovací Bioreaktor.

Zakládání bioreaktoru

Pokud nás přitahuje no-dig přístup a věříme, že houby jsou nedílnou součástí půdního života, je technika Kompostovacího Bioreaktoru jednou z prvních věcí, které by měly upoutat naši pozornost. Byla vytvořena tak, aby v krátkém čase, s minimální investicí, prakticky blbuvzdorně umožnila opakovaně vytvářet velké množství kompostu bohatého na houby a mikrobiální život.

Návod na založení kompostovacího bioreaktoru.

Zaručených technik a struktur, které dnes můžeme použít je obrovské množství. Je třeba si tedy vždy položit důležitou otázku: Je toto v mém případě vhodné řešení? Kdy tedy tuto strukturu použijeme:

  • když máte každoročně k dispozici větší množství uhlíkatého odpadu (spadané listí, štěpka, seno, sláma)
  • a když máte k dispozici prostor pro jeho skladování a namáčení
    • kalfas částečně zakopaný v zemi pro namočení a osušení materiálu a následný odnos – vypadá to podobně jako při procesu namáčení slaměných balíků pro hliněnou omítku
    • zde k tomu ještě kolečko na odkapání a koza pro jeho podepření
  • když máte k dispozici prostor, kde:
    • bude reaktor rok stát a nebude nikomu vadit (ani vizuálně)
    • nepromrzne!
    • bude zajištěn dobrá drenáž vody
    • bude zajištěn zdroj vody pro denní zavlažování
    • bude dostatek prostoru pro manipulaci při plnění i rozebírání
  • když tuto techniku budete chtít každým rokem zopakovat
    • jednorázově by to byla ztracená investice a stačil by obyčejný kompost

Samotný design je nejlépe vidět přímo v klipu nahoře. Uvádím pár základních poznámek ke stavbě.

  • stojí na paletě s dírami pro drenážní trubky
    • paleta vytváří pod reaktorem prostor pro odvod vody a přívod vzduchu
  • stěnu tvoří kari síť opatřená netkanou textilií
  • po dobu konstrukce (1. den) uvnitř stojí 6 provrtaných plastových trubek
    • trubky dole drží v dírách v paletě, nahoře je drží přípravek pro to vyrobený
  • trubky jsou nahoře opatřené madly pro snadné vytažení poté, co je reaktor naplněný
  • trubky bych pro dobu plnění nahoře zakryl (například uříznutými horními polovinami z PET lahví) pro snazší plnění
  • odpad do reaktoru přijde nasáklý vodou
  • na vrch reaktoru umístíme kroužek z kapénkové hadice pro zavlažování
  • závlahu nastavíme na 1-2 minuty denně
  • vršek přikryjeme netkanou textilií

Údržba

  • reaktor zraje rok
  • je třeba ho denně zalévat
  • je třeba ho udržovat nad bodem mrazu
  • poté co projde teplou fází kompostování přidáme vermikompostovací žížaly

Reaktor budeme nakonec rozebírat a hotový kompost odvážet, kde bude zrovna potřeba. Tento proces provádíme ideálně na jaře přímo při zasévání naší plodiny, aby byla naplno využita symbióza mezi organizmy v kompostu a klíčícími rostlinami.

Kompostovací Bioreaktor je skvělá struktura pro tvorbu velkého množství skvělého kompostu, pokud můžeme zajistit podmínky, které vyžaduje.

Více informací

Pro anglicky mluvící vřele doporučuju tento rozhovor s Dr. Johnsonem ve fenomenálním podcastu In Search of Soil with Diego Footer zakladatele Paperpot.co, kalifornské společnosti produkující revoluční nástroje pro farmaření.

Samotný Diego si tvorbu reaktoru vyzkoušel na vlastní kůži v následujícím klipu. Je v něm více informací o jeho stavbě.

Abychom si udělali kompletní obrázek přikládám přednášku Dr. Johnsona o metodě BEAM, která se kolem kompostovacího bioreaktoru točí.

Nemůžu si pomoct, občas mi jeho povídání připomíná nedávnou epizodu South Parku… Ale abychom se nezasekli.

Zásadní myšlenky metody BEAM které Dr. Johnson předkládá:

  • zrušme paradigma, že do půdy musíme dodávat NPK
  • příroda sama vytváří produktivní ekosystémy bez chemie
  • potřebujeme všechny dostupné prvky jen NPK
  • houby jsou komunikační a zásobovací infrastruktura
  • konstantním ničením hub rytím válčíme s přírodou
  • symbióza rhizosféry (kořenů a jejich výměšků), bakterií, hub a živočichů žijících pod zemí tvoří systém
  • systém má dynamiku
    • nelze se na něj dívat stylem: nemá dusík, přidám dusík
  • dynamika systému má svou optimální “rychlost”, nad a pod tuto rychlost systém kolabuje
    • např: dusík je třeba odebírat, aby se mohl vytvářet
  • “očkování” zdravým kompostem je způsob, jak půdu “ozdravit”
  • dusík není třeba fixovat leguminózními rostlinami, k tomu máme v půdě bakterie
  • stejně tak se v půdě vyskytují bakterie na oxidaci kovů
  • kvalita sklízení uhlíku se měří v hektarech uhlíku na hektar za rok
    • pro jeho BEAM metodu uvádí hodnotu 10, ve srovnání hodnotami pod 1 u ostatních systémů
  • Odkazy na konci přednášky:
    • více zdrojů o metodě BEAM na webu university – https://www.csuchico.edu/regenerativeagriculture/bioreactor/index.shtml
    • stejná přednáška, jiný záznam – https://media.csuchico.edu/media/0_ysqa9svw

Následující video ukazuje systém, kde se metoda bioreaktoru aplikuje v velkém měřítku a již se v něm zmiňují, že systém je potřeba “dobře nastavit” aby nesmrděl, nepřitahoval mouchy atd.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *