Rubriky
Videokontext

Joel Salatin – off-grid automatic watering retnention system

Ve dnešním videokontextu Joel Salatin odkrývá technické detaily sběru vody pomocí přehrady v horském údolí, práci s vodou bez elektřiny, pouze gravitací a také jak s tím mohou pomoct prasata.

Jako obvykle vypichuji zajímavé informace z videa vždy s odkazem na konrkétní čas. Tentokrát bude Joel Salatin mluvit s Mikem Dicksonem o zadržování vody a vodních dílech na Polyface Farms.

He [Joel Salatin] uses low tech to get high yields.

The Fit Farmer – Mike Dickson

Než se dostaneme k samotnému videu, pojďme se podívat přímo na místo. Na mapě jsem vyznačil vodní díla kolem Polyface Farms, která jsou ze satelitního obrazu patrná a vyskytují se gravitačně nad farmou. Odhaduju, že video bylo natočeno kolem jedné nádrží číslo 1, 2, nebo 3.

0:54 – Letecký pohled na základnu PF s pěti kuřecími foliovníky.

Pasture chickens

1:03 – Letecký pohled na posuvné kurníky brojleří pastvy.

3:12 – “You Can’t Do Anything Without Water.” Před 600 lety tvořila 8% Severní Ameriky voda, dnes možná 1%.

4:26 – Do této nádrže nestéká žádný potok. Sedí ve vysoce položeném údolí a vede z ní 8 mil (necelých 13 km) dlouhé potrubí, tlačené pouze gravitací.

4:58Nejlepší voda čerpáme z hloubky 16 palců (cca 40 cm) pod hladinou. U hladiny bychom nasáli nepořádek. Hlubší voda je pak anaerobní a sedimentovitá. Vzdálenost nasávací trubice od hladiny udržuje bójka a závaží.

Anti-seep pond collar (zdroj)

6:13Nasávací trubka je zabudovaná pod přehradu. Je hodně těžké kolem ní dostatečně upěchovat jíl a tak vniká průsak (eng: seepage) a mohl by kolem ní postupně vymlýt díru. Dává se tam “anti-seep pond collar” (cze: nenašel jsem český ekvivalent, prostě “protiprůsakový límec na trubku”).

Místo nakupování prefabrikovaných límců dnes vyrábí vlastní cementové (eng: satcrete) límce. Kolmo na trubku vytvoří v zemi rýhu ve tvaru požadovaného límce a zalejou jí maltou. Voda se v tom místě musí dostat kolem vzniklé zábrany, čímž se zpomalí a nevytvoří průsak.

8:08 – A teď přichází jednotkový boj: “1 acre-inch of water is 30 000 gallons“. Joel vypočítává vodu ze srážkového úrhnu. Tak jen pro zajímavost:

  • 1 akr je 4 046,86 m2, 0,4 hektaru, nebo 40 arů
  • 1 palec je 2,54 cm
  • 1 galon je 3,78 litrů
  • 1 akro-palec je 27 154 galonů (Joel pro zjedodušení zaokrouhluje na 30 000 gal), nebo 102,79 m3

U nás bychom řekli že 1 cm srážek na každý půl hektar (5 000 m2 * 0,01 m) je 50 kubíků vody.

8:30 – Občas někdo říká, že “krademe vodu”. Ono je to právě naopak. Záchytové jezero sbírá pouze povrchovou vodu ze srážek a roztátého sněhu, která už se nedostane do saturované půdy. Pomáhá tak i proti případným záplavám. Naopak část vody bude výparem a průsakem vždy pomalu krajině vracet.

Navíc vytváří “riparian area” (cze: neznám přesný český terminus-technicus, prostě “břeh”), ekosystém pro žáby, vodní ptáky a lesní zvěř.

9:57 – Konečně to padlo 😉 jezero má objem 500 000 galonů, tedy (děleno 220) přes 2270 kubíků.

10:03 – Většinou, když někdo přemýšlí o vodě, napadne ho hned studna. No, když si všichni vyvrtáme studnu, nebude z čeho brát. Nebude podzemní voda (ve videu Joel zmiňuje aquifer, tedy spíše zvodeň; zvolil jsem familiérnější termín), protože se nikdo nestará o hydrataci krajiny v období sucha (dříve ve videu) a pouze berou.

10:18Cílem našeho působení tady má být nikoli vyčerpat společné zdroje (eng: commons), ale naopak je svou činností doplňovat. Více podzemní vody, více úrodné půdy, více dýchatelného vzduchu, více společenské rovnosti. To je 3. pravidlo permakulturní etiky – fair share. Tohle je ta hojnost, kterou máme vytvářet a sdílet.

10:56 – Na příkladu Nového Mexika Joel ukazuje protipól. Nové Mexiko je velmi suchá oblast. Srážky jsou tam jen párkrát do roka a jsou obrovské. Nemalé peníze jsou investovány do odvodu této vody pryč od infrastruktury a urbanizovaných oblastí. Kdyby se tyto prostředky vynaložily do budování permakulturních jezírek ve vyšších polohách, všechna tato voda by se měla šanci dostat do země a byla by k dispozici přírodě i lidem a Nové Mexiko by se stalo rájem. — Integruj, nesegreguj. Uchovávej energii.

11:51Naše tragédie, coby lidí, není, že bychom byli líní. Přecijen máme plné kalendáře. Jen se zaměstnáváme špatnými věcmi.

Například v Shenandoah valley, kde se farma nachází, strávili poslendích pár století orbou a pěstováním kukuřice a dalších plodin, které bychom beztak neměli jíst (Joes specificky říká, že jsou pro býložravce) místo například zachytávání vody a teď se musíme poučit z chyb.

12:39 – Pro ty kteří nemají kopec za barákem, kde by mohli vyrábět jezera: Každá výšková stopa přidá 0,432 liber tlaku.

U nás bychom uvedli, že 1 výškový metr je 0.1 barů, nebo 0,01 MPa (megapascalů). Pro úplnost ve vodovodním řadu bývá zhruba něco mezi 1.5 – 2.5 bar. Záleží právě na výškových rozdílech.

Například vytáhnout pár prázdných IBC barelů do výšky stromů a nějakou malou pumpičkou (byckykl, solár, atp.) ho pomalu napouštět. Vytvářet velký tlak za běhu je drahé a neefektivní. Vytvářet souvisle menší tlak a uchovávat ho gravitačně je daleko efektivnější.

14:44 – Stačí malý zdroj pro sběr vody do vyšší polohy. 1 galon za minutu je 1500 galonů za den. To je necelých 6 kubíků za den (viz Vzorové čerpadlo).

17:40 – Řešit vodu nádrží není pro každého. Jak říká Joel (lidé ve Státech inklinují daleko více ke křesťanství): Na téhle straně věčnosti žádný ráj nenajdete. Všechno má svoje plusy a mínusy. Někdo má kopce na stavění jezírek, někdo rovinu, kde může pumpovat vodu do nedohledna.

Pigs Laying in Our Pond - How to Seal a Pond Naturally With Pigs
Další ukázka, kaj prasata vpuštěná do netěsnícího jezera ho dokážou zatěsnit. Lehají si do vody v úrovni hladiny. Právě tam, kde se někde nachází únik vody. Zároveň rozvalují a ušlapávají půdu kolem. zdroj – farmhacker.com

18:39 – Joel použil prasata (místo kachen, či hus) na zatěsnění případných spár v jezeru. Říká jim “squealer sealers” – něco jako “kvičící zatěsňovači”. Do prázdného jezera rozházíte kukuřici a pustíte je na to. Prasata prošlapáváním a válením se v bahně utěsní každou spáru. Tato voda se pak nepoužívá pro člověka.

Prasata dokáží i z písku udělat nádrž.

20:52 – Náhled na průzračné modré jezírko výše v horách 14 stop (4 metry) hluboké.

22:46 – Pro odtok se používá několik menších (6 palcových) hadic místo jedné velké, aby se dostali s hladinou co nejvýše.

26:41Sbírání vody z potoka. Na potoce vybudovali jednoduchou přehradu ze střešní krytiny. Uprostřed vzniklé hráze do trubky s vyvrtanými dírami (1/8 palce, 3ka vrták) sbírají vodu. Další dvě trubky slouží jako přepad. “Dokud nemáte vodu v trubkách, nemáte nic. Jakmile ji dostanete do trubek, už s ní můžete nakládat.”

Joel dále mimoděk zmiňuje, že trubku jezdí každých pár týdnů čistit.

30:14 – Při sběru trubek z povrchové vody v nich není moc tlaku. Většinou přemýšlíme o vodě tak, že “máme tlak a postupně ubývá”. V případě gravitačního systému uvažujeme obráceně. Nemáme tlak, ale postupně ho získáváme.

Musíme tedy myslet na to, že bublina v systému nám ho může zastavit (eng: vapor lock). Chceme tedy po cestě umisťovat vypouštěcí ventily, kterými se zbavíme přebytečného vzduchu. V tomhle případě je ventil asi o 3 výškové metry níže, což už by měl být dostatečný sloupec, který utlačí zbytek potrubí.

Závěr

Pokusil jsem se zachitit některé praktické poznatky, které Joel zmiňuje, které během sledování videí typicky zaniknou v přívalu informací a dojmů, jazykové bariéry, nebo převodu jednotek.


PŘÍKLAD: Vzorové čerpadlo

  • 1 galon za minutu což je čůrek široký asi jako obyčenjá tužka – by byly cca 4 litry za minutu, 240 litrů za hodinu. Za den to dá 5760 litrů, tedy skoro 6 plných IBC barelů za den už takovýmhle čůrkem.
Ukázka průtok vzorového sudového čerpadla (zdroj: heureka.cz)
  • Čerpadlo s takhle malým průtokem aby člověk pohledal, například sudové čerpadlo za 4000 Kč, udává 4700 l/hod. To se ale výrazně zmenší (viz obrázek výše a viz poznámka níže), když budete čerpat do výšky.
  • Podle návodu by v programu pro “malé množství vody” šlo čerpat cca 55 min v každé hodině (čerpadlo si žádá odpočinkový čas), tedy 23 hodin za den.
  • Ve výšce 23 metrů by to už byl ten “čůrek” mohl spadnout do hodnot kolem těch 240 litrů za hodinu. Při vypnutí 5 minut každou hodinu ztratíme 5 x 24 = 2 hodiny za den, což je pořád přes 5 kubíků vody denně.

POZNÁMKA: Dopravní výška čerpadla (zdroj heureka.cz)

Dopravní výška (výtlak) čerpadla udává, do jaké výšky dokáže čerpadlo dopravit (“vytlačit”) kapalinu.
Maximální výtlak čerpadla je limitní hodnota.
Pokud má tedy čerpadlo výtlak 80 m, na konci 80 metrového potrubí poteče už jen velmi slabý proud vody.

Proto je potřeba vždy počítat s rezervou a k této hodnotě započítat i ztráty vzniklé třením, které se liší dle průměru, délky a materiálu hadice, či potrubí (1m na každých 10m potrubí o průměru 1”), a dále přičíst i požadovaný tlak na konci potrubí (1 bar = 10m výtlaku) a rezervu kvůli ztrátám vzniklým v každém ohybu potrubí. Pro přesné výpočty se pak zahrnuje i například průměrná teplota vody apod.

Pokud si nejste jisti výpočtem dopravní výšky, mnoho obchodů již nabízí na svých www zdarma on-line přístupné „kalkulačky“, které Vám s výpočtem správné hodnoty pomohou.

0

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *