Rubriky
Permakultura

T-post, neboli berlička pro dravce

Byli jsme se podívat na malou ekologickou dřevostavbu. Rychle postavené bydlení z lokálních materiálů. Takové to, které se postaví na pozemek, než se kopne do země. Tohle má z okna výhled podél okraje pole. Ideální situace na pozorování dravců z tepla domova. Abychom na ně měli hezký výhled, a nejen to, rozhodli jsme se vyrobit berličky.

Na internetu jsme našli tento nákres s rozměry. U ČSO jsme si ověřili, že toto jsou správné a univerzální rozměry pro většinu dravců, kteří se u nás vyskytují. V databázi pozorování ptáků AVIF jsme si našli, že se v okolí vyskytují například káně, sokol, nebo krahujec.

Doporučený počet jsou dvě berličky na hektar. Berlička je posed pro ptáka vyhlížejícího kořist. Přijde tedy postavit někam do volného prostoru, odkud bude mít dravec potřebný výhled. Podél našeho pozemku se takto vejdou právě dvě berličky, aby měly potřebný prostor.

V okolí berliček se nesmí vyskytovat nic, co by ptáky mohlo ohrozit: velké skleněné plochy, zavěšené dráty a provazy, či rušná silnice. To vše tento prostor krásně splňuje.

Součástí záměru bylo také, že by pod berličky ostatní ptáci donesli se svým trusem i semínka rostlin, kterými se živí, a podpořili bychom tak přirozenou tvorbu živého, pro ptáky prospěšného, plotu. Praxe toto prý spíš neukazuje a pod berličkami se údajně jedlé keře nijak zvlášť dobře nevysemeňují. Uvidíme, jaká budou naše pozorování.

Na tomhle místě brzy přibudou fotky. Mezitím vřele doporučuji zkouknout pořad Ornitolog na drátě, třeba právě díl o dravcích 😉

Berličky a permakultura

Na téma berliček bylo mnoho napsáno, zejména v návaznosti na letošní hraboší, respektive spíše stotuxovou kalamitu.

A jak tedy zapadají berličky do permakulturního uvažování? Permakultura to říká jasně: raději integruj, než segreguj. Spolupracuj s přírodou, nejdi proti ní. Využívej pomalá a trvalá řešení.

Rychlé, segregující a bojující “řešení” proti přírodě je na pole nasypat jedové kapsle. Umřou hraboši, ale s hraboši umřou čápi, dravci, kočky, psi a všichni, komu se takový otrávený hraboš dostane do těla. Problém to zhorší, protože populace dravců se obnovují několik let, kdežto životní cyklus hraboše trvá jen pár týdnů. Budeme pak sypat víc jedu? Utrácet za něj peníze? Budem pak ten jed jíst v našem jídle, až se nakumuluje v půdě?

Pomalé, integrující, spolupracující ŘEŠENÍ je jít naproti predátorům. Vytvářet pro ně zázemí a jednoduchá pomocná udělátka. Berlička je příklad takové pomoci. Je to velmi jednoduché, velmi efektivní zařízení, které pomůže dravce nalákat na místa, kde je jich třeba. Ano, neřeší to letošní kalamitu. Řeší tu příští. A všechny další. Řeší to systémový problém. Problém, že máme příliš velká pole, že jsme rozorali meze a polní cesty a pokáceli aleje u nich. Že nejsou místa, odkud by mohli dravci na kořist číhat, kde přebývat a odpočívat. Ano, v mezích by hraboši také přežívali a vraceli se odsud na pole. Nezdá se ale, že by jich bez mezí ubylo… Naopak.

Hraboši se přemnožují ve vlnách vždy po několika letech. A teď, když jich je hodně, není dost silná populace predátorů. To je jednak “příroda”, jednak taky chyba systému.

Meze a další části páté zóny měly stabilizační účinek. V každé mezi byl zalezlý nějaký ten dravec, liška, či kuna a ti průběžně redukovali hraboší populace. I když bylo hrabošů víc, nebyl nepoměr až tak silný. Ale dnes?

Bez mezí se myšky bezmezně množí
a dravec je na hony daleko.

Berličky nejsou řešení, berličky jsou symboly, ukazující směr uvažování. Kdo s tímto směrem souzní, ať si taky nějakou postaví 😉

Poznatky z praxe

Přikládám pár článků popisujících již existující nasazení berliček a těším se, až budeme sdílet pozorování z toho našeho.

Ikonický obrázek ze stránky Ochrana dravcov na Slovensku.

Instalace berličky pro sýčky v čase videa 5:40.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *