Uhlíková plenka

Termín carbonatious diper, který zavádí americký farmář Joel Salatin pro jeho techniku deep deep bedding, neboli velmi hluboké podestýlky pod slepice, prasata a krávy. Tuto techniku v současné době zavádí Justin Rhodes na své farmě stavbou pole barn – stodoly na muřích nohách, která je pro tuto techniku přímo navržena (!!!) a jejíž plány jsou do podrobna uvedené v knize Polyface Designs, o které budu psát, hned jak mi dorazí na poštu 😉 Tento příspěvek je zároveň videokontext (výpisky z videa, úvahy a výpočty s konkrétními čísly, a odkazy na zdroje detailních informací).

Součástí představeného desginu jsou:

klatkou a navijákem zvedatelné zásobníky na krmivo,
rotace slepic a zeleniny ve foliovníku,
postup vrstvení štěpky a sena pro vyvážený C:N poměr,
geniální technika – zahrabávání vrstev kukuřice do podestýlky pro prasata

Zimní prohlídka na Polyface farm a představení karbonové plenky.

Dnešní videokontext je z vlogu Justina Rhodese z návštěvy na Polyface farm u Joela Salatina. Týká se foliovníku a stodoly se uhlíková plenka používá.

Kuřecí foliovník

První je struktura je foliovník. V zimě úkryt pro kuřata na uhlíkové plence, v létě skleník pro pěstování zeleniny.

Je v něm cca 800 kuřat.
3sqft (0.28m²) na jedno kuře, tedy cca 3.6 kuřete na m²
Uvedené rozměry jsou 20ft (6m) x 120ft (36,3m) = 2400sqft (222m²)
Kuřata bydlí na 18in (45cm) tlusté vrstvě dobře vysušené štěpky.
- Násobky 9in, tedy palců, budou v amerických videích dost populární (pak se používají ještě násobky 12in, což je 1ft – stopa – tedy 30,5cm). Na mojí ruce je 9 palců (cca 23cm) rozměr velké pídě (to odpovídá britskému rozměru pro píď). Velká píď je vzdálenost mezi špičkou palce a malíčku na roztažené ruce (ještě existuje malá píď, ta je od palce k ukazováčku). Až tedy budu chtít na farmě změřit hloubku podestýlky, udělám si z ruky symbol „Call me, maybe“ a ten to je… dvakrát… To je spousta podestýlky!
- Když to pronásobíme 222 * 0.45 = 100 kubíků podestýlky nahrneme do téhle srandy. Tady je odpověď na otázku kde/jak se vyrábí větší množství kompostu. Ta podestýlka se totiž postupně zkompostuje!
- A taky odpověď na otázku, jak to udělat, aby 800 slepic nesmrdělo.
Vrstva podestýlky se dává pouze jednou na začátku (na podzim) a pak už se celou sezónu (zimu) nepřihazuje. Slepice v podestýlce neustále hledají broučky a zrní (viz o dva bodíky níže) a tak ji za nás přehrabují, udržují jí v pohybu, they keep it churning.
Pokud nastane stav s vyšší koncentrací výkalů, je potřeba vzít potato fork, tedy vidle na brambory a substrát trochu prohrabat.
Do podestýlky přidávají zrno. Slepice 75% zrna vyzobou a zbylá čtvrtina se propadne do podestýlky a tam vyklíčí. Klíčky slepice motivují k tomu, aby hrabali ještě intenzivněji.
Na jaře přijede čelní nakladač, vyveze zbylou podestýlku a ve skleníku se zasadí zelenina.

Stodola na muřích nohách

V druhé části Joel představuje stodolu na muřích nohách pro krávy a prasata. Stodola je vysoká na sloupech, s krmelci, které je možné zvedat do výšky na úroveň podestýlky. Hluboká podestýlka obohacená o vrstvy kukuřice je nejdříve prohnojena kravami, potom poryta prasaty, která hledají fermentovanou kukuřici.

Vrstvy podestýlky jsou prokládané vrstvami kukuřice – ty přimějí prasata ke hrabání a tím i prokypření podestýlky, aby se promísila s hnojem.
Po každých 6in (15cm) podestýlky přidají takto pár (tedy asi skutečně 2) tun kukuřice.
Na každou 4 vrstvu podestýlky použijí staré odpadní seno.
- Když se použije pouze dřevnatý materiál, je C:N poměr moc vysoký a substrát má tendenci se přehřívat a popelovatět!
- Joel použil termín firefangs: to become overheated, excessively dry, and damaged as a result of slow oxidative decomposition of organic matter —used especially of manure or grain. Volně přeloženo, hnůj, vysušený přehřátím, čímž dochází k poškozený organické hmoty pomalou oxidací.
- Dávají dvojnásobnou vrstvu sena, než krávy sežerou. Krávy sežerou půlku a zbytek pohnojí.
- Ideální C:N poměr je 25:1 – 30:1. U dřeva by to bylo 250:1 – 500:1 (moc dřevnatého, hnědého materiálu, moc suché). Pohnojené seno bude 35:1 – 40:1.
- Říkají tomu „zjemňování“ podestýlky, která pak kompostuje pomaleji a za menší, ne tak agresivní teploty. Tím nevznikne popel, ale živý kompost.
První na místo přijdou krávy a žerou z krmelců s nastavitelnou výškou od stropu. Do maštale se dostanou pár dní v týdnu, podle počasí (tuhle část je potřeba objastnit, jak dlouho jsou na jedné podestýlce?).
- Kráva vykálí 50lb (22.5kg) za den. Na 60 krav to dělá 3000lb (1.36 tun) sloppy goodies – nedbalých dobrůtek za den.
Po kravách přijdou malá prasátka a vyhrabají vyšší vrstvy kukuřice. Po nich větší svině, které se dostanou i na hlouběji zahrabanou kukuřici.
Až prasata dokončí práci, podestýlka se vyklidí, položí se nová a na místo opět přijdou krávy a prasata půjdou na protější stranu, kde byly krávy. A tak znovu dokola.

*Carbon shed* – přístřech na uhlíkatý materiál – **uhlíkárna**.

V poslední části videa Joel představuje carbon shed – uhlíkárnu. Hromada štěpky pod přístřechem se sama zahřívá a tím se vysušuje po dobu několika měsíců. Vysušená štěpka (piliny, hobliny, či jiný dřevnatý materiál…) pak poskytuje lepší savost a je jí tak potřeba méně.

Čas je tady náš přítel. Je levnější vytvořit skladový prostor pod střechou, kde může štěpka pár měsíců schnout, než používat daleko větší množství čerstvé, nebo vlhké štěpky. O snaze vysušit štěpku uměle ani nemluvě.

Všechny designy Joel popsal v knize Polyface Designs, která vyšla koncem roku 2020. I o ní brzo na tomhle blogu.

Kniha Polyface Designs vyšla napřelomu let 2020-2021

V roce 2021 Joel Salatin připravuje projekt Homestead Animal Happiness. Prý když začínal v malém, lidi se ho ptaly, jak se taková sranda dá škálovat a dělat ve velkém. Teď když to dělá ve velkém se ho ptají, jak to přeškálovat dolů, zpátky k malým výměrám. Tak o tom tento projekt bude. Jak farmařit jako Joel Salatin na výměrách do 30 akrů (12ha). Máme se na co těšit.

Post publish edit 🙂 Ještě přidávám včerejší video, kde Justin představuje svůj vlastní build stodoly na muřích nohách.